Když s někým mluvím o mém
blogu a jazykových hrátkách s Májou, často se mi stává, že lidé nechápou, o čem
to vlastně mluvím a co to vlastně s tím nebohým robátkem provádím. Nebo to
chápou, ale nedůvěřují tomu, případně jsou skeptičtí. Mají na učení jazyků jiný
názor. Zpravidla nepodložený. Mnohdy je to tím, že expozice cizím jazykům ve
velmi raném věku v naší zemi (zatím!) nemá žádnou tradici, i když se poslední
dobou této problematice věnuje čím dál větší pozornost. Svůj podíl na tom mají
i mýty, jimiž je expozice jazykům v raném věku opředena. Nedávno se mi dostala
do rukou velmi zajímavá knížka The
Bilingual Edge od autorek K. King a A. Mackey, která mi mluví z duše, a
všem ji vřele doporučuju. Lingvistky působící na americké univerzitě v
Georgetownu ve své knize věnovaly mýtům souvisejících s ranou expozicí cizím
jazykům celou kapitolu. Tak vám je teď tak trochu vítězoslavně přetlumočím. Seřadila
jsem je podle relevantnosti s ohledem na naše hrátky a naše – české –
prostředí. Některé z nich jsem také opatřila komentářem, v němž čerpám z
vlastních zkušeností. Zároveň jsem přidala i pár mýtů, se kterými jsem se
setkala osobně, a v knize nejsou. Zkrátka takové počtení ke kávě (nejen) pro
všechny skeptiky.